Využití micro:bitů v přírodovědných předmětech

V úvodu lektor Pavel Šafl představil hlavní rozdíly mezi arduinem (vhodné spíše pro pokročilejší žáky a studenty) a micro:bity.  Byla řeč o specifických potřebách učitelů z různých předmětů - např. když jsem chemik, fyzikář, apod. tak nemám čas na programování, ale chci spíš dělat specifickou činnost - např. měřit kyselost, rychlost nebo další veličiny, jevy, apod. V tomto duchu jsou postaveny projektové lekce na webu OMG Robotics, kde jsou předpřipraveny jednotlivé programy v prostředí Make Code. Pavel představil také přidanou hodnotu rozšíření pro micro:bity, jako např. tzv. shield, který umožňuje vyšší napětí 5 V (oproti 3 V microbitu) a tím pádem je možné levněji pořídit doplňky od Arduina (vs. dražší pro micro:bity). Zároveň umožňuje mobilní práci - po nahrání programu na počítači pak připojím k shieldu a můžu fungovat. Ukázali jsme si možné využití následujících rozšíření a projektů: 

• LED pásky ve výuce (barevné formáty do informatiky, do přírodovědy např. pro zkoumání různého růstu rostliny vystavené různé barvě světla)
• čip na měření teploty a vlhkosti (čidlo levné 49 Kč, ale odchylka 3-10%, takže pouze pro základní představu)

• TDS čidlo - přesnější měření, % zastoupení pevných látek ve vodě (např. při blokové výuce v informatice naprogramují pH sondy a v další hodině chemie napojí senzor a mohou měřit)
• ponorné teplotní čidlo (50 Kč, 0-120 st. C, nerez - přežije relativně dost)
• anometr
• návod na vytisknutí 3D součástek pro následné složení
• robotický tank
• propojení 2 microbitů přes radio (např. radio projekt - 1 mikrobit vysíláč schovaný a ostatní hledají, displej zobrazuje čárkama, jak moc jsme blízko/daleko)